Člověk...

Člověk

 

Cítil tu sílu

Zatajil dech

Kapky deště 

Stékaly mu po zádech

 

Když se rozednívalo

Myslel že je sám

Když se stmívalo

Myslel že je za to rád

 

Nastal nový den

Byl sám sebou

Tak okouzlen

 

Pak ale rozostřil se mu zrak

A on začal sám sebe litovat

 

Plakal nevěděl proč

Slova vysílal nevnímaje jejich dopad

 

Když se rozednívalo 

Myslel že je sám

 

Nastal nový den, byl sám sebou, tak okouzlen

Pak ale rozostřil se mu zrak

A on začal sám sebe litovat

 

Plakal nevěděl proč

Slova vysílal nevnímaje jejich dopad

 

Když se rozednívalo, myslel že je sám

Když se stmívalo, byl si tím jist

 

Neslyšel dosud, čemu naslouchat měl

 

Cítil tu silu

Tajil se  mu  dech

 

Tu projasnil se nový den

Opět byl okouzlen

Světlo, radost, jas

Věděl, že není sám

 

Cítil tu sílu

Zhluboka ji vdech