Lov za Věčností
Nový rok otevírá prostor k novým zítřkům a mnohé z nás nutí zamyslet se a bilancovat náš včerejšek. „Čas protekl jako voda a kde jsem Já?“
Odpověď se zdá snadná, jsem přece tady. Otázka ale je, jestli o tom vědomě vím.
Jak prosté a přesto to nej co máme. TEĎ a TADY ! Naše budoucnost a naše minulost se propojují v Jedno. Propojují se v naší Přítomnost ! Teď a tady jsme, jak nás utvořila minulost . A tím kým jsme si utváříme budoucnost.
Většinou nemám tendence s novým rokem bilancovat a zabývat se věcmi minulými, stíhám to průběžně :-), ale dnes udělám výjimku a opravdu hluboce (to není nadsázka, ani ironie, opravdu jdu do sebe :-) ) se zamyslím nad rokem minulým....
Teď a tady. Vážně :-!?.
Poslední roky pro nás Evropany nebyly zrovna lehké. Od svých kořenů odtržená Evropa se začala navracet sama k sobě a hledat svoji tvář, hledat svoji identitu. Jako bychom neměli dost práce sami se sebou, ještě nás začaly „dobývat“ východní národy a západ se nám neustále snaží mluvit do scénáře. Čas se opět proměnil. Národ za národem se začal probouzet a otevírat oči. I my Češi jsme prošli vývojem. Dějiny Evropy jsou dřina, není tedy překvapivé, že jsme nějaký čas byli uvrženi ve své pragmatické nespokojené mysli strádající po jasném směru. Jako bychom ušli velký kus cesty a pak zamrzli ze strachu, že se nemůže vrátit tam, kde nám bylo pořád dobře, tam, kde jsme nechali svoje JÁ a své kořeny. K víře. Nemyslím tím náboženství, ale víru jako takovou. Víru v to, co jsme, jako národ, v to, kdo jsem jako člověk, víru v to, kdo jsme a kam jdeme jako lidstvo, víru ve Vesmír, Boha a zákony Přírody. Česko je zemí vyvolenou v srdci Evropy, buďme tedy tím srdcem doopravdy a začněme si věřit, již nastal čas. Máme nádhernou stabilní zem, přetrvává v nás moudrost našich předků, nezatracujme se tím, že budeme zapomínat, kdo jsme.
Naše konzervativní část srdce se již začala otevírat a naslouchat sobě a svému okolí. Šlo to ale pomalu. Jako bychom si nemohli tu svojí tvrdou slupku sami sloupnout, tak nám pomáhali ostatní. Vztahy se zintenzivnily a lži se znásobily. Odsuzování a posuzování nabylo na intenzitě. Opět.
Zdá se, že nikdo nerozumí chování druhých, ale přesto ho všichni následují. I já se umím pěkně nechat strhnout davem. Někdy se prostě snadno zajede do starých vzorců chování, důležité je, že o nich víme.
Nic se neděje náhodou.
Rok 2016 se rozhodl dopsat komedii o lidském chování a jeho cestě k pravdě. To byla naše cesta. Obsazení skvělé: Přetvářka, Drama, Lži, EgoVlez, Čas, Víra a Láska.
Naše životy jsou důkazem, že tahle hra měla šťávu. Již podle obsazení je vidět, že zde máme příběh, který je věčný.
Však se ani v Bibli nepíše o ničem jiném a to je kniha, která už má něco za sebou. Dalo by se říci, že naše doba tedy není v lidském chování jiná. Božská komedie se stále opakuje, příběh, který doprovází lidstvo na Věčnost.
Ale tato doba je přece jen jiná, alespoň pro nás Evropany. Vážíme si lidského života, to jsme dlouho nedělali. Máme téměř neomezené možnosti, na ty jsme zapomněli.
Došli jsme na své cestě daleko. Teď je čas opět se skutečně postavit na vlastní nohy a navrátit se ke kořenům. Berličky, které jsme měli v podobě lží a manipulace jsou pryč. Odešli s rokem 2016. Pokud je ještě držíme v rukou, je čas je odhodit, jsou jako žhavé uhlíky, je jen otázka chvíle než nás spálí.
Rok 2016 do-rozkrýval lidské povahy, povahy našich kolegů, kamarádů, přátel, rodiny a nás samých. V mém životě se Přetvářka a Láska chopila hlavní role. Setkala jsem se s opakovanou vícečetnou manipulací, díky které jsem dokázala otevřít oči a poznat kde je pravda. Rozkryla jsem pochopení mnoha předchozích let mého života. Nakoukla jsem pod pokličku absurdity lidského chování a díky Lásce ocenila jeho krásu. Nebýt této mé účasti v komedii nepochopila bych ve své naivní představě o lidské povaze, že ani se mnou se nehraje fér a také, a to je hlavní, že já nehraju fér. Moje pravidla nejsou nastavená férově vůči mému tělu, mé duši a ani vůči mému okolí.
Jakto?
I když oceňuji naprosto neuvěřitelnou inteligenci a dokonalost lidského těla, stále ještě vědomě ignoruji jeho potřeby, protože moje realita, ač je otevřená, je dosud spojená se slovem MUSÍM.
Má duše, chce být v některých oblastech mého života někde jinde a já ji svým strachem nutím být na místě.
A mé okolí? I když jsem přijala vědomí, že máme dar svobodné vůle a nemůžeme nikoho a nic soudit, protože nevíme proč si ten druhý volí cestu jakou si volí. Stále někde uvnitř, ze strachu, chci po svém okolí, aby naplňovalo mou představu o životě – aby všichni žili dlouhý zdravý šťastný život. Chci po nich, aby se chovali podle pravidel a plnili své role ( rodič, sourozenec, prarodič, strýc, teta, kamarád, kamarádka, přítel,…..kolega, nadřízený, podřízený, klient, soused, řidič, řidička, náhodný kolemjdoucí, pes, kočka,……. štíhlá, pěkný, tlustý, tlustá, divná, divný, hloupý, chytrý, bohatý, skvělý, úžasný, otravná,….)…Je to dřina pro všechny zúčastněné.
Stejně jako nám nemusí být dobře v roli, kterou jsem si vybrali, nemusí být dobře našim blízkým v roli, kterou jsme jim určili a ještě očekáváme, že ji zahrají podle našich představ. Nedělejme již z komedie tragédii a nechme druhé i sebe být tím kým chceme být. Druhý má právo zvolit si nezdravý vyčerpávající způsob života, má právo nenechat si pomoci a má také právo odejít, když nadejte jeho čas…. Stejně tak má právo mít víru, peníze, žít zdravě, radovat se a užívat si života….. A všichni máme právo dělat chyby.
Nakonec totiž zjistíme, že i přes všechny ty role, jsme sami. Nemáme nic jiného než sama sebe a víru. Druhý za nás život neodžije a my nemůžeme žít jeho. Zůstává nám tedy víra v druhé a víra v sebe. Pokud budeme mít víru v sebe i v druhé, nebudeme již potřebovat býti herci. Nebudeme potřebovat pravidla, bude nám stačit morální zákon, zákon přírody a Vesmíru.
Nakonec JÁ jsem na věčnost.
Rok 2017 přinese spoustu nových příležitostí. Poznávejme lidi, poznávejme svět a skrze toto poznání poznávejme sebe. Všude se nežije jako tady u nás. Máme hojnost všeho a přesto jsme na prvních příčkách v průzkumech nespokojenosti. Učme se od národů, kteří nemají nic a přesto jsou šťastní.
Vybrali jsme si pro své zrození tuto dobu a tato doba je skvělá, protože my jsme skvělí :-),….
