Síla médií a stěhování východu
„Každým den stojíme před malými či velkými rozhodnutími, které utvářejí náš názor na nás a zároveň náš život takový jaký je a takový jaký bude. Nemohou utvářet naši Duši, protože naše Duše je úplná, je dokonalým odrazem Božím. Ovšem naše Duše je tu, aby poznala všechny své části a navrátila se ke své podstatě, proto život není černý nebo bílý, ale hraje všemi barvami.
Tento týden jsem se dostala do absurdní situace a musela učinit pro mne rozumově naprosto absurdní rozhodnutí. Nicméně v souladu s mou intuicí, takže naprosto se skvělým výsledkem. To je kouzlo života :). Nicméně, tyto dny jsem byla opět konfrontována se všemi svými stránkami a svým strachem.
Abych absurditu a přitom realitu tohoto týdne utvrdila, pustila jsem do svého života média a téma uprchlíky.
Hlavní večerní zprávy...Tak tomu říkám kinonářez a to doslova.
Tímto nepopírám, že množství lidí s naprosto odlišnou kulturou a myšlením, které k nám přichází není "problémem". Je to sitauce, která nastala, ne náhodou, a každý se k ní musíme postavit po svém a respektovat dopad našeho rozhodnutí. Stejně, tak jako jedinec i jako demokratický stát se k ní musíme postavit čelem. Měli bychom náš postoj vyjadřovat v souladu s naším vnitřním vedením, beze strachu, se zdravým rozumem a hlavně bez ega. Měli bychom chránit sebe, své hranice, svoji kulturu, své kořeny, ale nesmíme se bát. Uprchlíci jsou také lidé, kteří učinili rozhodnutí a vydali se na cestu, ze které mnozí zřejmě budou zklamaní.
Otázka zní, tu nenávist, která se vzedmula z pouhého strachu a nepochopení, chceme žít? Je běžně k vidění a slyšení v autobuse, v metru či na ulici nebo restauraci...
Rozhlédněme se jen kousek okolo sebe?
Chceme opravdu žít v tomto světě, který tvoříme? Chceme, aby naším dětem po nás zbyla jen potopa? Pokud ne, proč svět takovým tvoříme?
Nemusím sahat daleko do evropské minulosti, stačí do 20. století, které mají mnozí ještě v živé paměti. Mnoho dokumentů bylo natočeno a mnoho knih popsáno o drcení lidské duše a doslovném drcení lidského těla. Celá planeta opovrhuje skutky Hitlera a nacistů, ale je vidno, že jsme odsoudili, ale nepoučili jsme se jako lidé. Desítky milionů lidí odešlo z tohoto světa, aby nám ukázalo absurditu lidského chování a přivedlo nás zpět k lidskosti, ale některé dny na některých místech se zdá, že jsme nepochopili.
Toto není výčitka, to určitě ne, každý děláme co můžeme, každý den a v každém okamžiku.
Otázky zní?
Opravdu si myslíme, že smyslem našeho života je trávit deset hodin denně v práci, která nás ani nebaví a nemít rád sám sebe a lidi okolo sebe. Že smysl a hodnotu našeho života a toho kdo jsem tvoří auta, která vlastníme a domy ve kterých bydlíme? Opravdu si myslíme, že značkový kabát a titul před jménem udělá náš život šťastným a hodnotnějším? Opravdu si myslíme, že vytvářením vnějších hodnot zabráníme volání naší duše, našeho srdce? Opravdu si myslíme, že já jako Evropan mám vyšší hodnotu než člověk jiné barvy pleti? Opravdu si myslíme, že já jako Evropan se mám odevzdat multukulturní Evropě? Opravdu si myslíme, že není nutné chránit naše Evropské dědictví? Opravdu si myslíme, že opovrhování našimi křesťanskými kořeny je dobrá cesta? Opravdu si myslíme, že člověk s milionem na kontě je šťastnější než indián v pralese? Opravdu si myslíme, že máme právo vzít někomu život pokud nesouhlasí s naší vírou či přesvědčením?
Opravdu si myslíme, že smyslem našeho života je jen si stěžovat?
Opravdu se teď v tomto okamžiku můžu říci, jsem šťastný tady a teď? Přeji Vám, aby ano, protože radost je ta nejvyšší vibrace a já jí vidím jako smysl života a stav bytí.
Nezapomněli jsme na základní hodnoty?
Vrátíme-li se na začátek….co myslíte?
Opravdu jeden člověk nemá moc změnit svět?
Vždycky záleží na úhlu pohledu.
Možná je čas zamyslet se nad svými postoji v každodenním životě.
Budu-li chtit vidět problém, vytvořím ho.
Budu-li chtít vidět lásku a světlo, vytvořím jej.
Je na čase začít tvořit to co opravdu chceme, každý jeden z nás, protože zatím jsme ve fázi, kdy jsme odevzdali kontrolu nad svými životy do rukou jiných a ty moc svěřenou používají k tomu, abychom se báli a zústali nečinní nebo jednali ze strachu, ať je to formou teroristických útoků, změnou zákonů či šířením obav."
